Umí kytky myslet? Možná komunikují víc, než si uvědomujeme

K rostlinám často přistupujeme jako k nevyčerpatelnému zdroji potravy a hrajeme si s jeho genetickou výbavou. Přitom právě jim vděčíme za život na na této planetě, ať už se jedná o „vytvoření" atmosféry, produkci kyslíku a naopak redukci CO2, schopnost přeměny anorganických látek na organické a samozřejmě i stravu. Rostliny nás k životu nepotřebují, my bychom bez nich vyhynuli.

V poslední době z médií slýcháváme řadu vědeckých teorií o tom, jak je to s rostlinami z hlediska jejich cítění, komunikace a vnímání. Podle vědců se totiž rostliny a živočichové liší méně, než se zdá.

Již existují teorie podpořené výzkumem, že rostliny vidí, slyší i cítí, byť trochu jinak, než si představuje pod těmito pojmy člověk. V době vegetariánských a veganských tendů pak vyvstává trochu kontroverzní otázka, zda je tedy vůbec jíst. Nejsem v tomto směru zastáncem žádných radikálních změn, naši předci jedli jak živočišnou, tak i rostlinnou stravu. Koneckonců kdybychom tyto dvě složky ze stravy vyloučili, co nám zbyde?

Rostliny mají vědomí i paměť

Dosavadní celosvětové výzkumy nedokáží přisoudit rostlinám formu vědomí. Je ale jisté, že rostlina cítí podněty a umí na ně aktivně reagovat. Jako příklad si můžeme uvést napadení housenkou. Rostlina "slyší" (a to slyší dávám do uvozovek) její chroupání a připraví se na napadení tím, že vylučuje nepříjemné látky, které housence nechutnají. Část výzkumů navíc prokazuje několik druhů "paměti" u rostlin.

Rostlina si pamatuje řádově desítky sekund podráždění a informace umí implementovat do genů. Laicky řečeno, pokud v budoucnu housenka rostlinu opět napadne, dokáže tato reagovat daleko rychleji a efektivněji a dokonce tuto informaci geneticky předat další generaci. Prozatím se snad nepodařilo prokázat jen to, že rostliny přemýšlí -- z pohledu člověka totiž nemají čím.

I květiny mají strach a obavy

A jak je to s komunikací rostlin? Rostliny komunikují pomocí volatilních látek. Vyjadřují pomocí nich své obavy, strachy a informace o ohrožení. Dokážou například signalizovat nepříznivou změnu růstových podmínek nebo už zmíněné napadení škůdcem.

Odpovědí na přijetí takové informace je snaha mobilizovat síly na zvládnutí problému v podobě změny chemického složení rostliny. V důsledku to vede ke kvantitativním i kvalitativním změnám, například k omezení růstu, změně barvy, ale i chuti. A to se dá využít!

Zákonitosti komunikace rostlin se dají chytře využít

Když víme, jak rostliny komunikují, můžeme s tím pracovat při pěstování mikro rostlinek pomocí umělé inteligence, jako to děláme v Leaf Learn. Změny lze totiž u rostlin pozorovat vizuálně a za pomoci senzorů.

Moderní metody posuzování jsou založené na neinvazivním průběžném sledování růstu a vývoje rostlin a hodnocení jejího stavu s využitím obrazové analýzy. To nám dává možnost predikovat vývoj a včas (díky dostatečné znalostní bázi) zasáhnout.

Věřím, že tyto metody budeme moci v budoucnu používat i na větší plochy, například ve sklenících, a že se tak omezí mimo jiné plošné hnojení.

Zbyněk Lamplot, biochemik, Leaf Learn